8. Vzpomínky na budoucnost

V letech 1965 - 1967 byl Erich von Däniken, kdykoliv mu to provoz hotelu "Rosenhügel" v Davosu dovolil, stále na cestách. Procestoval několikrát Egypt, Libanon, Indii, Peru, Velikonoční ostrovy a také navštívil NASA v USA. Zde se setkal s pionýrem kosmonautiky Dr. Wernherem von Braunem, který ho rovněž nabádal, napsat o těchto spekulativních myšlenkách knihu.

Jedním z dalších hostů hotelu Rosenhügel byl Dr. Harry Ruppe, profesor kosmické technologie na technické universitě v Mnichově. Erich se ho ptal, zda by nebylo lepší, kdyby knihu ovbozích starověku napsal on jako profesor a uznávaný vědec. Tento učenec se ovšem domníval, že takové myšlenky musí být společnosti předloženy zvenčí.

Ve volných hodinách a nocích začal Erich psát svou první knihu. Titul: "Vzpomínky na budoucnost". Na podzim v r. 1967 byl manuskript hotov - ovšem 20 nakladatelství jej vrátilo jako nezajímavý. Jeden z hotelových hostů, dr. Thomas von Randow, tenkrát kulturní redaktor víkendového časopisu "Die Zeit", se za Ericha přimluvil a zařídil jeho setkání s vedoucím nakladatelství ECON v Düsseldorfu. Ten chtěl sice knihu, ale odmítal titul "Vzpomínky na budoucnost". Namítal, že na budoucnost nikdo nemůže vzpomínat. Erich však byl tvrdohlavý. Věděl, že sedí na sopce. Když se dílo v březnu 1968 objevilo, dostalo se za několik málo týdnů na l. místo veškerých seznamů bestsellerů v německy hovořící oblasti. Svět měl nový námět k diskusi.